Druhá práce: Jak ji legálně zvládnout při hlavním zaměstnání

Právní podmínky druhého pracovního poměru

Přemýšlíte o druhém zaměstnání? Není se čemu divit - dnešní doba není zrovna nejlevnější. Mít víc pracovních poměrů najednou je naprosto legální a nikdo vám neříká, kolik jich můžete mít. Jen je potřeba si pohlídat pár důležitých věcí.

Asi tušíte, že hlavní práce musí zůstat prioritou. Nemůžete přijít do své denní práce unavení jako kotě jen proto, že jste celou noc někde jinde. Šéf z hlavního zaměstnání by z toho asi moc nadšený nebyl, že?

A pozor na jeden důležitý háček - konkurenční doložku. Pokud jste ji podepsali, nemůžete jen tak vzít práci u konkurence. To by se mohlo pěkně prodražit. Radši se podívejte do své pracovní smlouvy, ať víte, na čem jste.

Co se týče pracovní doby, zákon stanovuje jasné hranice. I když máte tři práce, nesmíte překročit 40 hodin týdně v součtu. K tomu můžete mít maximálně 8 hodin přesčasů týdně - a to se počítá dohromady ze všech vašich prací.

Každý zaměstnavatel vám musí zajistit bezpečnost při práci a zdravotní prohlídky. Ano, budete muset na prohlídku ke každému zvlášť. Může to být otrava, ale je to nutné.

S dovolenou je to trochu složitější. Máte na ni nárok u každého zaměstnavatele, ale musíte být šikovní v plánování. Nemůžete očekávat, že všichni zaměstnavatelé vám dají volno ve stejnou dobu jen proto, že se vám to hodí.

Co se týče peněz a daní, všechny příjmy se sčítají do jednoho balíku. Může se stát, že se dostanete do vyššího daňového pásma. Slevu na poplatníka můžete uplatnit jen jednou, tak si dobře rozmyslete kde.

A když onemocníte? Náhrada mzdy vám patří ze všech zaměstnání. Jen nezapomeňte dát všem zaměstnavatelům vědět, že marodíte. A ano, pravidla neschopenky platí pro všechny práce stejně - nemůžete být nemocní v jedné práci a zdraví v druhé.

Daňové povinnosti při více zaměstnáních

Máte víc prací najednou? To může být pěkná výzva, zvlášť když přijde na daně a papírování. Nejdůležitější je správně nastavit daňové prohlášení - to můžete mít jen u jednoho zaměstnavatele, typicky tam, kde máte hlavní práci. Díky němu získáte slevy na dani, což vám ušetří nějakou tu korunu.

Co s těmi dalšími příjmy? No, tady to chce být ve střehu. U vedlejších prací vám strhnou buď 15% srážkovou daň, nebo zálohu na daň. Třeba u té oblíbené dohody o provedení práce (DPP) je to docela příjemné - do 10 tisíc měsíčně nemusíte řešit sociální ani zdravotní pojištění.

Znáte ten moment, kdy vám na výplatní pásce najednou naskočí pojistné? To se stane, když na DPP překročíte desetitisícovou hranici nebo u dohody o pracovní činnosti vyděláte víc než 3 500 Kč za měsíc. V tu chvíli musíte začít platit jako u běžné práce.

A teď pozor - když máte víc prací, vyplatí se často podat daňové přiznání samostatně. Můžete si tak pohlídat, že neplatíte víc, než musíte, a třeba i dostat něco zpátky. Jen nezapomeňte nahlásit všem zaměstnavatelům, že pracujete i jinde - hlavně kvůli zdravotnímu pojištění, které musí dosahovat aspoň výše minimální mzdy.

Někdy může být lepší přejít na živnosťák - zvlášť když můžete využít výdajové paušály. Ale to už je na delší povídání, ideálně s daňovým poradcem, který vám poradí, co je pro vaši situaci nejvýhodnější.

Souhlas zaměstnavatele s druhou prací

Máte vedlejšák a nejste si jistí, jestli na něj potřebujete svolení? Klíčové je pochopit, kdy vlastně souhlas šéfa potřebujete a kdy ne. Pojďme si to rozebrat tak, jak to skutečně chodí v praxi.

Představte si třeba situaci, kdy pracujete jako programátor v IT firmě a rádi byste si po večerech přivydělávali tvorbou webových stránek. V tomhle případě byste bez souhlasu narazili - jde totiž o podobnou činnost. Souhlas potřebujete jen tehdy, když se vaše vedlejší práce překrývá s tím, co dělá váš hlavní zaměstnavatel.

Co musí být černé na bílém v souhlasu od zaměstnavatele? Především vaše jméno a firma, přesný popis povolené činnosti a jak dlouho souhlas platí. Někteří šéfové dají souhlas natrvalo, jiní třeba jen na rok a pak chtějí situaci přehodnotit.

Praxe je pestrá - znám firmy, kde vedení podporuje, když si jejich lidé přivydělávají a rozvíjejí se. Jinde vám vedlejšák sotva povolí. Šéf může nastavit pravidla hry - třeba že druhá práce nesmí zasahovat do běžné pracovní doby.

Pozor na práci načerno - bez souhlasu si můžete pěkně zavařit. V nejhorším případě můžete přijít i o hlavní práci. Proto je lepší hrát s otevřenými kartami a všechno si předem domluvit.

A ještě jedna věc - někdy můžete narazit na konkurenční doložku, která vám brání dělat podobnou práci i po odchodu z firmy. Ale nebojte, v takovém případě vám musí zaměstnavatel platit kompenzaci a omezení platí maximálně rok.

Časové možnosti při dvou zaměstnáních

Každý z nás se někdy ocitl v situaci, kdy běžný plat nestačí. Druhá práce může být řešením, ale pojďme si říct, jak na to chytře a bez zbytečného vyčerpání.

Představte si, že máte klasickou osmičku v kanceláři. Po ní vám ještě zbývají maximálně čtyři hodiny na další práci - tak to stanovuje zákon. Nemůžete prostě makat od nevidím do nevidím. A ruku na srdce, kdo by taky chtěl?

Spousta z nás už objevila kouzlo dépépéčka (DPP) nebo déhačka (DPČ). Na DPP můžete odpracovat 300 hodin za rok - to je jako byste dva měsíce makali na plný úvazek. U DPČ je to zase maximálně dvacítka hodin týdně. Není to vlastně tak špatné, co říkáte?

Jasně, času není nazbyt. Když pendlujete mezi dvěma pracovišti, každá minuta se počítá. Proto je fajn, když aspoň jedna z prací nabízí home office nebo pružnou pracovní dobu. To vám může zachránit krk, když potřebujete všechno stihnout.

Znám spoustu lidí, co si mysleli, že dvě práce zvládnou levou zadní. Po měsíci byli tak vyšťavení, že sotva stáli na nohou. Proto si dobře rozmyslete, jestli raději nezvolit něco méně náročného - třeba víkendové brigády nebo občasné výpomoci.

Váš hlavní zaměstnavatel má právo vědět o vaší druhé práci, zvlášť kdyby šlo o podobný obor. Není to šťourání - prostě jen chrání svoje zájmy. A vy byste měli chránit ty svoje - především své zdraví a pohodu.

Směnaři to mají ještě složitější. Střídat denní a noční? To už chce pořádnou strategii. Tělo není stroj a dřív nebo později si řekne o svoje. Proto je lepší nechat si aspoň jeden den v týdnu úplně volný. Bez práce, bez povinností - prostě vypnout.

Pamatujte, že život není jen o práci. I když jsou peníze potřeba, zdraví a spokojená rodina jsou k nezaplacení. Najděte si systém, který funguje pro vás, a nebojte se ho podle potřeby upravovat.

Nejčastější typy vedlejších pracovních úvazků

Přivýdělek vedle hlavního zaměstnání už dávno není nic neobvyklého. Nejčastěji lidé sahají po dohodách - DPP nebo DPČ, které jim dávají svobodu skloubit práci s běžným životem.

Kdo by nechtěl mít nějakou tu korunu navíc? Na DPP můžete třeba po večerech vyučovat angličtinu nebo o víkendu prodávat na farmářských trzích. A ta nejlepší část? Do 10 tisíc měsíčně nemusíte řešit žádné odvody. Stačí si jen pohlídat těch 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele.

Pro pravidelnou brigádu je tady DPČ. Maximálně můžete odpracovat v průměru 20 hodin týdně, což je tak akorát třeba na odpolední směny v kavárně nebo víkendové služby v obchodě. Jen pozor - když vyděláte víc než 3500 Kč měsíčně, už se nevyhnete odvodům na pojištění.

Spousta šikovných lidí si pořídí živnosťák. Jasně, papírování je s tím víc, ale zase máte volné ruce. Nezapomeňte ale na daňovou evidenci a pravidelné zálohy na pojistné - to už k podnikání prostě patří.

Doba přeje práci z domova. Grafici, překladatelé nebo markeťáci si můžou vydělávat po večerech z pohodlí gauče. A co teprve ty sezónní možnosti! V létě děláte průvodce turistům, v zimě učíte na svahu lyžovat - fantazie se meze nekladou.

Obchody a restaurace často hledají brigádníky na částečný úvazek. Jen si dejte pozor, ať se to nepříčí smlouvě v hlavním zaměstnání. Radši si to předem vyjasněte se šéfem, ať později nejsou zbytečné problémy.

A kdo má auto, může si přivydělat rozvozem nebo jako řidič. Moderní doba nabízí spoustu možností - stačí si jen vybrat, co vám sedne nejlíp.

Druhá práce může být cestou k lepšímu životu, ale nesmí se stát překážkou ve vašem hlavním zaměstnání a osobním životě.

Magdaléna Horáková

Výhody a nevýhody druhého zaměstnání

Znáte ten pocit, když vám na konci měsíce chybí pár tisíc? Druhá práce může být řešením, ale není to procházka růžovým sadem. Sama jsem si tím prošla a vím, o čem mluvím.

Aspekt druhé práce	Hlavní pracovní poměr	Druhá práce
Typ smlouvy	Pracovní smlouva	DPP/DPČ
Maximální rozsah	40 hodin týdně	20 hodin týdně
Odvody sociálního pojištění	Povinné	Nad 10.000 Kč měsíčně
Odvody zdravotního pojištění	Povinné	Nad 10.000 Kč měsíčně
Daň z příjmu	15%	15%

Jasně, extra peníze se hodí - ať už na splácení hypotéky, nebo třeba na vysněnou dovolenou. Navíc získáte nové zkušenosti a kontakty, které se můžou později náramně hodit. Třeba když jsem po večerech začala učit angličtinu, otevřely se mi dveře k práci, o které jsem vždycky snila.

Jenže pozor - není všechno zlato, co se třpytí. Pracovat na dvou židlích znamená méně času na život. Místo víkendů s rodinou sedíte v práci, namísto večerního odpočinku pendlujete mezi zaměstnáními. A co teprve když onemocní děti nebo potřebujete k doktorovi?

Musíte počítat i s tím, že vás to může pěkně vyšťavit. Unavené tělo i mysl dřív nebo později začnou stávkovat. K tomu připočítejte papírování navíc - daně, pojištění, a možná i vyšší daňovou sazbu kvůli vyššímu příjmu.

Než se do toho pustíte, položte si upřímně pár otázek: Zvládnu vstávat v pět a končit v deset? Unesu to psychicky? Pochopí to moje rodina? A hlavně - stojí mi to za to? Někdy může být lepší hledat jiná řešení, třeba požádat o zvýšení platu v hlavní práci nebo najít lépe placenou pozici.

Druhá práce by měla být dočasné řešení, ne doživotní úděl. Stanovte si jasný cíl - třeba našetřit na nové auto nebo splatit půjčku. A jakmile ho dosáhnete, dobře si rozmyslete, jestli pokračovat dál.

Omezení konkurenční činnosti v pracovní smlouvě

Vedlejší práce? Není to tak jednoduché, jak se zdá. Když chcete pracovat jinde než v hlavním zaměstnání a dělat podobnou práci jako váš zaměstnavatel, musíte mít jeho písemný souhlas. A je jedno, jestli jde o druhý pracovní poměr, dohodu nebo živnosťák.

Znáte to - podepíšete pracovní smlouvu a tam je spousta ustanovení o zákazu konkurence. Šéf vám ale nemůže jen tak zakázat veškerou přivýdělek. Musí to mít hlavu a patu. Představte si třeba účetní, která si po večerech přivydělává pečením dortů - to přece nikomu nevadí, že?

Co se ale stane, když pravidla porušíte? Můžete dostat nejen padáka, ale taky platit škodu, kterou jste firmě způsobili. Šéf ale musí dokázat, že nějaká škoda skutečně vznikla. Nemůže si jen tak vycucat čísla z prstu.

A pak je tu ta slavná konkurenční doložka. To je taková pojistka pro firmu - rok po odchodu nesmíte dělat nic, co by jí konkurovalo. Ale pozor, není to zadarmo! Firma vám musí platit aspoň půlku průměrné výplaty každý měsíc.

Jasně, každý má právo si vydělávat, jak umí. Proto by firmy měly dobře zvážit, jestli a jak moc chtějí omezovat své lidi v přivýdělku. Nemůžou jen tak plošně zakázat všechno.

Když dojde na lámání chleba u soudu, ten se dívá hlavně na to, jestli jsou zákazy fér. Vezměte si třeba programátora z malého města - když mu zakážete pracovat v oboru, může to pro něj znamenat, že si buď nenajde práci vůbec, nebo bude muset za prací dojíždět desítky kilometrů. A to už je pak na pováženou, ne?

Vliv na zdravotní a sociální pojištění

Máte další práci kromě hlavního úvazku? U druhého zaměstnání platí stejná pravidla pro odvody jako u hlavního - pokud v něm dosahujete aspoň minimální mzdy. Pojďme si to rozebrat jednoduše a prakticky.

Zdravotní pojištění je docela přímočaré. Z každé výplaty se prostě odvádí - zaměstnavatel dává 9 % a vy jako zaměstnanec 4,5 % z hrubé mzdy. Takhle to funguje u každé práce zvlášť a není tady žádný strop.

Se sociálkou je to podobné, ale přece jen trochu složitější. Zahrnuje důchod, nemocenskou a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Šéf platí 24,8 % a vy 6,5 % z hrubé. Tady už ale existuje strop - když sečtete všechny příjmy a přesáhnete určitou hranici, můžete pak žádat o vrácení přeplatku.

Věděli jste, že vám druhá práce může zvýšit budoucí důchod? Všechny odvody se totiž započítávají do důchodového základu. Čím víc odvedete, tím víc dostanete, až přijde čas.

U brigád na DPP je to jinak - do 10 tisíc měsíčně nemusíte odvádět vůbec nic. Překročíte limit? Pak už se pojistné platí. U DPČ je hranice 3 500 korun měsíčně.

Nezapomeňte všem zaměstnavatelům říct o svých dalších pracích. Je to důležité kvůli správným odvodům a každý šéf to musí nahlásit pojišťovně a sociálce. Ušetříte si tak případné problémy a doplatky.

Možnosti práce na živnostenský list

Život s živnostenským listem vedle stálého zaměstnání může být skvělou cestou k lepším příjmům. Máte volnost si sami určit, kdy a kolik budete pracovat, což je k nezaplacení, když potřebujete skloubit více aktivit najednou.

Kdo by nechtěl platit nižší daně? S paušálními výdaji si můžete výrazně ulevit - u běžných živností odečtete 60 % a u řemeslných dokonce 80 % z příjmů. Nemusíte se topit v účtenkách a složitě evidovat každou korunu.

Než se do toho pustíte, mrkněte do své pracovní smlouvy. Konkurovat svému zaměstnavateli je tabu a některé firmy mají přísná pravidla pro vedlejšák. Lepší je hrát s otevřenými kartami a předem si vše vyjasnit.

Co se týče odvodů, nemusíte se bát žádné finanční katastrofy. Pokud váš roční zisk nepřeskočí 96 777 Kč, neplatíte ani korunu na sociálním pojištění. A zdravotní? To máte pokryté hlavním zaměstnáním.

Vedlejšák na živnost vám dává prostor rozjet vlastní projekty podle svých představ. Třeba časem zjistíte, že vás to baví víc než hlavní práce. Jen si dobře rozmyslete, kolik času můžete reálně věnovat oběma činnostem - nikdo nechce skončit na pokraji vyhoření.

Založení živnosti je dneska brnkačka - stačí zajít na živnostenský úřad a za pár stovek je vyřízeno. Hlavně si pořádně promyslete, v jakém oboru chcete podnikat a jestli splňujete potřebné kvalifikace.

Daně sice budete muset řešit trochu víc než doteď, ale není to žádná věda. Ze začátku se vyplatí poradit se s účetní - pár tisícovek za konzultaci vám může ušetřit spoustu stresu a případných pokut.

Pracovní doba a přesčasy při více

Znáte to - člověk se snaží vyjít s penězi a najednou zjistí, že jeden plat prostě nestačí. Více pracovních poměrů může být řešením, ale je potřeba vědět, jak na to.

Představte si třeba, že máte hlavní práci na plný úvazek v kanceláři a k tomu si chcete přivydělat pár hodin týdně v místním obchodě. Jasně, zní to jednoduše, ale pozor - u jednoho zaměstnavatele nesmíte překročit 40 hodin týdně. To je zákon. U různých zaměstnavatelů? Tam už je to jiná písnička.

Odpočinek je svatý - mezi směnami potřebujete minimálně 11 hodin pauzu. Nemůžete skončit v jedné práci v deset večer a ve čtyři ráno už makat jinde. Tělo není stroj a zákon to dobře ví. A co teprve víkend - aspoň jednou týdně si musíte dopřát 35 hodin v kuse volna.

Přesčasy? Ty se počítají pro každou práci zvlášť. V každém zaměstnání můžete ročně odpracovat až 150 hodin navíc. Ale upřímně - zvládnete to? Není lepší si ty síly dobře rozložit?

Váš šéf by měl vědět o vašich dalších pracovních aktivitách. Ne že by do toho měl co mluvit, ale jde o vaši bezpečnost. Nikdo nechce, abyste usínali za volantem nebo u stroje jen proto, že jste se přetáhli v druhé práci.

Porušování těchto pravidel může zaměstnavatele přijít pěkně draho. A co teprve vaše zdraví? To je k nezaplacení. Proto si dobře rozmyslete, kolik práce skutečně zvládnete. Někdy je lepší ubrat plyn než později řešit vyhoření nebo zdravotní problémy.